Historie Všesokolských sletů

Všesokolské slety vždy byly a jsou ukázkou činnosti a dění v Sokole pro širokou veřejnost a možností setkání těch, kterým je blízká sokolská myšlenka. V minulosti byly slety často i povzbuzením v pohnutých dobách celého národa. Kromě společného vystoupení tisíců cvičenců slety přinášely a přinášejí i řadu sportovních soutěží, přehlídek kulturních souborů, turistických srazů, a to nejen v době sletu, ale v průběhu celého sletového roku. Přední čeští umělci se vždy podíleli na sletových výstavách, tvorbě hudby pro vystoupení, návrhu kroje, výzdobě stadiónu apod. Zatím se konalo 13 všesokolských sletů.

Nejvýznamnější skutečnosti jednotlivých sletů:

I. všesokolský slet 1882 byl uspořádán k 20. výročí založení Sokola na Střeleckém ostrově. Cvičilo se bez hudby, povely se dávaly úderem tyče. Již byl zaveden jednotný cvičební úbor. Průvod Prahou vedla Kmochova kapela, zahájení sletu bylo v Národním divadle.

II. všesokolský slet 1891 byl součástí Jubilejní výstavy, která byla demonstrací češství. Cvičilo se v Královské oboře a byla poprvé provedena prostná za doprovodu hudby. Na pódiu byli předcvičovatelé. Součástí sletu byly závody na nářadí a ve skoku vysokém.

III. všesokolský slet 1895 se konal v době Národopisné výstavy českoslovanské. Na výstavě byl Sokolský pavilon - postavený jako ukázková sokolovna se cvičebním sálem vybavený nářadím, šatny, zasedací místnost, knihovna atp. Cvičilo se na Letenské plání. Poprvé zde vystoupili dorostenci a sokolská jízda. Konaly se závody na nářadí, v běhu, skoku do výšky, šplhu. Závodili i cizinci. Na výstavišti byl předveden lampiónový rej.

IV. všesokolský slet 1901, na kterém poprvé v historii vystoupily ženy, které předvedly cvičení s kužely. Opět se soutěžilo. Slet provázel bohatý kulturní program (koncert sokolských pěveckých souborů, sletová výstava, slavnostní večer v Národním divadle). Výstavní plakát namaloval Mikoláš Aleš.

V. všesokolský slet 1907 byl první "velký slet" se širokou účastí sokolů ze zahraničí (včetně Ameriky). Vystoupila školní mládež, středoškoláci. Byly předvedeny moravské tance v původních krojích. Konal se plavecký závod na Vltavě, regata s ohňostrojem, sokolská jízda, mezinárodní závody.

VI. všesokolský slet 1912 byl pořádán jako první slet Svazu slovanského sokolstvo a zároveň se stal oslavou 50. výročí založení Sokola. Slet trval 5 týdnů, cvičilo přes 30 000 cvičenců. Slet se stal mohutnou manifestací slovanských národů v rakousko-uherském mocnářství a největší tělocvičnou slavností na světě, do té doby pořádanou.

VI . všesokolský slet 1920 byl prvním sletem po světové válce. Cvičilo přes 100 000 cvičenců. Poprvé zde zazněl pochod Josefa Suka "V nový život". Byl pořádán Den školní mládeže a Dny dorostu. Sletu byl přítomen prezident T. G. Masaryk. Vystoupila armáda ČSR. Slet byl oslavou nové republiky, zejména pak sletová scéna "Stavba sochy svobody".

VIII. všesokolský slet 1926 se poprvé konal na Strahově, poprvé se vcházelo bránou borců. V Tyršově domě byla odhalena socha M. Tyrše a otevřeno sokolské muzeum. Prezident T. G. Masaryk věnoval sokolstvu sokolskou vlajku. Ve sletové scéně "Kde domov můj" vystoupili i přední čeští umělci.

IX. všesokolský slet 1932 byl oslavou 70 let trvání Sokola a vzpomínkou na 100. výročí narození Miroslava Tyrše. Byly zde Dny žactva (na ně se přišel podívat i prezident Masaryk), dorostu, členstva. Konaly se soutěže sokolských souborů divadelních, loutkových, pěveckých hudebních i trubačských sborů. Sokolský plakát vytvořil Max ?vabinský. Cvičení sledovalo přes milion diváků, na cvičišti se vystřídalo 188 000 cvičenců.

X. všesokolský slet 1938 patří mezi slety, na které se dodnes vzpomíná. Konal se v době fašistické hrozby. Na Stahově vystoupila přes 29 000 mužů ve slavné skladbě "Přísaha republice". Poprvé pod cvičební plochou byly reproduktory. Průvody Prahou a celý slet byly demonstrací odhodlání čelit zlu. Byl zařazen Den brannosti na Strahově. Prezident E. Beneš daroval ČOS prapor. Sletu se zúčastnilo 348 00 cvičících a přes 2,3 milionů diváků .

XI. všesokolský slet 1948 se konal po únoru 1948. Prezident Beneš mezitím podal abdikaci. Při hlavním sletovém průvodu stál na tribuně K. Gottwald. Sokolové skandovali protikomunistická hesla, před tribunou sklonili prapory, nedali poctu novému prezidentovi. Na cvičišti byla, mimo jiné, předvedena nezapomenutelná prostná mužů - Věrni zůstaneme (pocta statečnosti sokolů padlých během války), cyklistický rej, jezdecký rej, vystoupení táborníků. Úbor pro dorostenky navrhoval Karel Svolinský Celkem vystoupilo více než půl milionu cvičenců. Po sletu (na podzim 1948) akční výbory vyloučily ze Sokola cca 11 000 členů. Mnozí u nich neušli vězení a další perzekuci.

XII. všesokolský slet 1994 se konal po 46leté přestávce. Měl dvě slavnostní odpoledne, bylo předvedeno 12 skladeb. Sletu přihlížel i prezident Václav Havel a další političtí činitelé. Jako hosté vystoupili - Sokol na Slovensku a ČA SPV. Zahájení bylo v Národním divadle. Delegace ČOS byla přijata prezidentem republiky na Hradě. Cvičících bylo více jak 23 000.

XIII. všesokolský slet 2000 - na stadiónu Evžena Rošického bylo předvedeno 14 skladeb včetně vystoupení hostů. Okouzlily děti, nadchli muži - "Chlapáci". Tanečníky (všech věkových kategorií) folklorních souborů ze Slezska a severní Moravy ocenili diváci na Strahově i Pražané, kteří přišli pozdravit průvod Prahou. Vystoupení sledoval prezident Václav Havel, předseda vlády Miloš Zeman a další. Byl bohatý doprovodný sportovní i kulturní program.

XIV. všesokolský slet se konal ve dnech 1.- 6. července 2006 na Rošického stadionu a v Sazka aréně. Rodiče s dětmi, mládež, dospělí, starší, ale stále mladí duchem. Záštitu nad sletem převzal prezident republiky pan Václav Klaus, záštitu nad sletovým průvodem primátor města Prahy.