Pohled do historie blovické kopané - úspěšný přelom tisíciletí

Ve druhé polovině devadesátých let začalo jedno z nejúspěšnějších období blovické kopané. Tento úspěch je spjat se jménem Čestmíra Balvína, který nejenže působil dlouhá léta v pozici hlavního trenéra, ale též se podílel na úspěšném chodu oddílu. Na začátku devadesátých let se začala též budovat úspěšná generace blovických fotbalistů, která o pár let později trápila silné soupeře v oblastním přeboru. V sezóně 1995/1996 blovičtí zahájili úspěšnou sérii a dokázali během tří let postoupit z I.B třídy přes I.A třídu do oblastního přeboru. V oblastním přeboru poté naši muži působili pět let. Odchod několika hráčů základní sestavy do Německa během zimní přestávky v sezoně 2001/2002 zapříčinil, že se nepovedlo oblastní přebor udržet a následoval pád do I.A třídy. Po sestupu  se nám nedařilo ani v I.A třídě a výsledkem bylo barážové střetnutí proti Zbirohu. V nervydrásajícím dvouzápase jsme se zachránili až na penalty a zachovali si tak příslušnost v této soutěži i v následujícím ročníku. Další povedený ročník jsme odehráli v sezóně 2004/2005, naše mužstvo obsadilo druhou postupovou příčku a opět mělo příležitost zahrát si oblastní přebor. V tom jsme se však příliš neohřáli a po roce jsme opět hráli I.A třídu. V ročníku 2008/2009 pak naše mužstvo díky nekompromisnímu sestupovému klíči sestoupilo do I.B třídy.

Ohlédnutí za sezónou 2009/2010

 Podzimní část

 Návrat do I.A třídy, to byl hlavní cíl v sezóně 2009/2010. Do kádru se vrátil z hostování v Chanovicích Žežula, zranění hráči vyléčili po sezóně šrámy a šlo se do boje. Po půlroce stráveném v roli asistenta se na lavičku jako hlavní trenér usadil Luboš Horvát. Úvod soutěže se nám výrazně povedl a hned v úvodních kolech jsme se vyhoupli na nejvyšší příčku zajišťující postup. Po čtvrtém kole jsme měli na kontě plný počet bodů se skórem 17:1. Ze sedmnácti nastřílených branek jsme jich téměř polovinu nastříleli ve čtvrtém kole mužstvu Klatov B, v závěru tohoto utkání jsme neproměnili ještě několik šancí včetně pokutového kopu. První body jsme ztratili v Dlouhé Vsi, v tomto utkání nám rozhodčí neuznali regulérní branku. S dalšími zápasy přibývaly na našem kontě pravidelně body. Se soupeři z horní poloviny tabulky jsme minimálně remizovali a tak se náš náskok neustále navyšoval.  Po posledním utkání první poloviny sezóny na domácí půdě jsme v derby utkání porazili Žinkovy a bez prohraného utkání jsme absolvovali podzimní část. Do jarních bojů jsme si vypracovali náskok šesti bodů.

V zimní přestávce se naše mužstvo připravovalo především v domácích podmínkách, čtyřdenní soustředění poté absolvovalo na zámku v Jindřichovicích. Před jarní částí byl největší otazník především nad postem brankáře. Anton Vasko ukončil hostování v Blovicích a tak bylo nutné sehnat kvalitní náhradu. V úvodu soutěže nastupoval do branky Toma. Po několika letech strávených v Německu se vrátil Marek Loula, který v případě nouze několikrát vypomohl týmu. Mezi třemi tyčemi se nakonec objevili i Lukáš Uzel a Ján Murín.

V úvodním utkání sezóny na náhradním hřišti jsme po boji porazili Pačejov a upevnili si tak sebevědomí. Avšak hned ve druhém jarním zápase přišla první porážka a to od Švihova, který se v té době krčil v dolních patrech tabulky. V domácím utkání jsme dokázali porazit Mochtín, ale poté opět šok v podobě remizy s beznadějně posledním celkem Klatov B. Naši soupeři si však nevedli též neomylně a tak jsme si neustále udržovali dostatečný náskok. Poté však přišla série výher, která nás nasměrovala - směr I.A třída. V 21. kole proti Losiné mohlo být o postupu poprvé rozhodnuto, na naši výhru odpověděl náš nejbližší protivník též výhrou. Poté následovaly bodové ztráty v Hradešicích a doma s Měčínem, stále se nám nedařilo udělat rozhodující krok. Pár zápasů trvající "mečbol" jsme potvrdili až v utkání s Předenicemi, které jsme dokázali otočit a rozhodli tak definitivně o postupu. Zápasy se Žichovicemi a Žinkovami jsme hráli již pouze o čest. Zachraňující se Žichovice jsme rozstříleli doma jednoznačně 6:0, v posledním utkání dostalo přednost o záchranu bojující B mužstvo, několik opor odjelo na utkání B mužstva a tak jsme v okleštěné sestavě prohráli

 V této sezóně jsme si připsali hned několik příjemných primátů. Jen třikrát jsme odešli z hřiště poraženi a to ve všech případech na hřišti našich soupeřů. Pro diváky je též příjemný pohled na dosažené skóre - 60 vstřelených branek (2,3 vstřelené branky na zápas) a 22 inkasovaných branek (0,84 inkasované branky na zápas) - takto kladnou bilancí se nemůže pochlubit žádný náš soupeř. Nejlepší střelec soutěže nosil blovický dres. Jiří Žežula si po celou sezónu udržel střeleckou formu a se 24 góly nenašel v I.B třídě konkurenci. Za zmínku stojí i počin Miloše Heřmana, který dokázal překonat brankáře v 11 případech. Velmi pozitivní na této sezóně byl i fakt, že se do mužstva zapojili i mladí hráči, kteří se v I.B třídě určitě neztratili a přišpěli svými výkony k postupu A mužstvo do I.A třídy.

  Ohlédnutí za sezónou 2010/2011

 Po vítězné sezóně postoupilo naše A mužstvo do I.A třídy. Přestože se podařilo minulý rok I.B třídu celkem jednoznačně vyhrát, bylo zřejmé, že mužstvo před novým ročníkem potřebuje posílit. Před sezónou se tak vrátili do mužstva Bláha (St. Plzenec) a Machač, který později z pracovních důvodů ukončil působení v blovickém mužstvu.  Na hostování ze Střížovic se podařilo získat V. Houdka, na post gólmana přišel Vykoupil (dříve Rapid Plzeň). Do mužstva se též zapojili mladící V. Šeba, D. Lukáš a P. Žák. Naopak úspěšnou aktivní kariéru hráče ukončil ke konci minulé sezóny nestárnoucí M. Šiman.

Úvodní utkání sezóny se nám celkem vydařili.  Na půdě nováčka v Horšovském Týnu jsme po disciplinovaném výkonu dokázali vyválčit v prvním zápase bod, první vítězství jsme si připsali týden poté v domácím utkání se Zručí. Poté však přišel herní propad a bodový půst.  V pěti utkáních jsme nedokázali získat ani bod a propadli se tak rázem do dolních pater tabulky. Především sedm obdržených gólů v Nepomuku patřilo k černým okamžikům podzimní části. Po zranění brankáře Vykoupila nastala každotýdenní otázka, kdo bude k dispozici do branky na víkendové utkání. V brance se tak vystřídali Uzel, Šabata a M. Loula. Až v osmém kole s Křimicemi se nám podařilo opět bodovat a to hned naplno. Pak jsme však zaznamenali několik proher, naše mužstvo se ocitlo na samotném dně. Následně však přišla důležitá utkání s konkurenty z nižších pater tabulky, ve kterých jsme nepodařenou podzimní část alespoň trochu zachránili. Po remize ve Zbirohu jsme doma prohráli s Mýtem, avšak poté se nám podařilo vyhrát v Sušici a sezónu zakončili výhrou nad Nýřanami.  V těchto posledních čtyřech utkání jsme zdvojnásobili bilanci získaných bodů celkem na 14, což nás zařadilo 12. místo po podzimní části.

Po podzimní části skončili v blovickém dresu Vykoupil a Bláha, do mužstva na post brankáře přišel ze Žákavé Lang, jehož angažování se po sérii spolehlivých výkonů vyplatilo.  Z Rozvadova přišel na hostování posílit defenzivní část Jakub Křehlík. V prvním utkání naše mužstvo ve Zruči po slušném výkonu prohrálo, doma se však hned týden poté radovalo z výhry se Strážovem.  V 4. kole jsme se postarali o největším překvapení, když jsme dokázali uspět na hřišti leadra soutěže Domažlic B a přivezli si z chodské metropole plný počet bodů. Poté však přišly dvě porážky.  Nervy drásající souboj přineslo 22. kolo, kdy na naše hřiště přijely Luby. Hosté se z výstavně provedeného trestného kopu ujali vedení. Naše mužstvo bylo po celé utkání lepším týmem a dokázalo utkání obrátit. Nejprve po hezké akci dokopl míč do brány Bečvář, vedení na naši stranu strhl Houdek. V 85. minutě pak však opět přišel faul a precizně provedený trestný kop hostujícího Šlechty, který znamenal vyrovnání. Naše mužstvo nesložilo zbraně a snažilo se utkání zvrátit. To se povedlo v 90. minutě, kdy z trestného kopu nedal hostujícímu brankáři šanci Lajbl, jeho branka znamenala pro nás velmi důležité body. V následujícím utkání jsme podlehli po slušném výkonu v Křimicích, v domácím střetnutí s favorizovanými Horažďovicemi jsme uhráli bod.  Další důležitý bod jsem získali v Chlumčanech, kde se nám podařilo vyrovnat v 90. minutě. Poslední čtyři kola nás čekala utkání s našimi konkurenty bojujícími o sestup. První zápas této minisérie jsme vůbec nezvládli a na domácí půdě podlehli v té době poslednímu celku tabulky Zbirohu, který se k nám tak nebezpečně bodově přiblížil. Naše mužstvo se tak ocitlo nad propastí přímého sestupu. Po tomto utkání na svoji vlastní žádost odstoupil trenér Luboš Horvát, důvěru vést tým dostal dosavadní asistent trenéra Jan Boltík. Následné utkání v Mýtě pro nás nezačalo přiliš dobře, hned v úvodu pomezní rozhodčí signalizoval držení soupeře v naší šestnáctce, po domluvě s hlavním rozhodčím byl nařízen pokutový kop, který domácí proměnili. Našemu mužstvu se však do poločasu podařilo utkání obrátit a navíc přidat branku, do kabin jsme tak odcházeli za stavu 1:3. Ve druhém poločase domácí hráč navíc z brankové čáry vyrazil míč rukou, za což následovala červená karta. Závěr utkání jsme kontrolovali a vrátili tak Mýtu porážku z podzimní části.  Po tomto utkání nás čekalo těžké utkání se Sušicí. Sušice měla před vzájemným kláním o bod více, jedině vítězství nás tak mohlo posunout před našeho soupeře.  Naše mužstvo bylo v úvodu lepším celkem, přesto z ojedinělé příležitosti inkasovalo. Vedení Sušice však netrvalo dlouho a do poločasu se nám podařilo vstřelit vyrovnávací branku. Autorem byl Houdek, který se v 71. minutě prosadil i podruhé a otočil tak vývoj utkání v náš prospěch. Po této brance přestalo naše mužstvo hrát aktivně a přenechalo iniciativu hostům. Ti si vytvořili tlak, který však branku nepřinesl a tak se naše mužstvo mohlo radovat z výhry. Los posledního kola nás poslal do Nýřan. V pátek, den před naším utkáním, již odehrála svůj poslední duel Sušice, která pouze remizovala na vlastním hřišti s Chlumčany. Naše mužstvo již nikdo nemohl předskočit, naopak si v případě výhry a zaváhání soupeřů mohlo polepšit. Naše mužstvo nastoupilo bez nervů a během poločasu nastřílelo domácím čtyři branky a rozhodlo tak o utkání. Tři branky z prvního poločasu si připsal Houdek, který si tak v posledních třech utkání připsal šest branek a táhl mužstvo za záchranou soutěže. Utkání v Nýřanech jsme vyhráli 6:1 a obsadili tak 12. příčku. V I.A třídě však ani tato příčka nezaručuje záchranu a tak jsme čekali na ostatní výsledky a rozhodnutí sportovně technické komise, které mohli ovlivnit, zda naše mužstvo bude mít prodlouženou sezónu o barážová střetnutí. První nepříznivá zpráva přišla z Prahy, kde bezkonkurenčně poslední Zličin porazil divizní Doubravku, která sestoupila do krajského přeboru a počet sestupujících v nižších soutěžích se tak navýšil o jeden celek. Ve druhém případě rozhodovala sportovně technická komise o sestupech, barážích. Situace byla ovlivněna odhlášením se dvou mužstev (Chanovic a Rozvadova) z krajského přeboru a jejich přihláška až do I.B třídy. Sportovně technická komise v neděli v poledne vydala rozhodnutí, kde se náš celek vyhnul i barážovým bojím a definitivně se záchránil v I.A třídě.

V jarní části sezóny jsme získali o šest bodu více než na podzim a s celkovým počtem 34 bodů jsme obsadili 12. příčku. V sezóně jsme desetkrát dokázali zvítězit, čtyřikrát remizovat a v šesti utkání jsme odcházeli poraženi. V domácích střetnutích jsme si připsali 19 bodů, na hřištích soupeřů jsme vybojovali bodů 15. Statistiku počtu vstřelených branek jsme výrazně vylepšili v posledním utkání, přesto jsme však s 37 brankami patřili k mužstvům, které měli se střílením branek problémy (1,2 vstřelené branky na zápas).  V počtu inkasovaných branek nám výrazně "přilepšil" Nepomuk, se kterým jsme inkasovali ve dvojzápase 11 gólu. Celkem 57 inkasovaných branek dělá 1,9 branky na zápas.

Závěrem bychom, jak se sluší a patří, chtěli poděkovat všem sponzorům, městu Blovice, výboru, fanouškům a všem lidem, kteří se nemalou měrou podíleli na této úspěšné sezóně.

Speciální dík patří i Milanovi Šimanovi. Milan Šiman po několika letech strávených v Blovicích ukončil působení v blovickém celku. Ve svých 43 letech předváděl stabilní výkony, pozitivně působil v kabině mužstva a se svým fyzickým fondem předčil i mnohé mladíky. Milane děkujeme!  

Ohlédnutí za sezónou 2011/2012

Po záchraně I.A třídy v sezóně 2010/2011 ukončil své působení u našeho mužstva trenér Boltík. Z kádru na konci sezóny též odešli brankář Lang, obránci Křehlík s Bláhou a s třinácti brankami nejlepší střelec mužstva Houdek. Všichni tito hráči byli v mužstvu na hostování a rozhodli se v podzimní části v blovickém dresu již nepokračovat. V letní přestávce vedení angažovalo do branky Jakuba Tománka (hostování ze Senco Doubravka), na trenérskou lavičku se v přípravě a v úvodu sezóny dočasně postavil Karel Prokopec.

V prvním kole jsme zavítali na horkou půdu do Domažlic, kde jsme ve druhém poločase dotáhli vedení 2:0 domácích a poprvé se dočkali novinky ročníku, v případě nerozhodnutého výsledku střílení pokutových kopů. V těch jsme neuspěli, přesto bod z toho duelu měl být příslibem do dalších kol. Poté však přišla třízápasová série bez bodu a rázem jsem se ocitli na samém dně tabulky. Před zápasem s Černicemi se domluvilo vedení s trenérem Milanem Kohoutem, který tak přebral mužstvo v nelichotivém postavení. Proti Černicím se nám nakonec podařilo vyhrát na pokutové kopy a připsat si do tabulky další dva body. Poté následovaly opět dvě porážky, první tři body za vítězství jsme si po bojovném výkonu připsaly až v 8. kole a to velmi překvěpivě na půdě vedoucího celku tabulky ? Sušice. O výsledku rohodla jediná branka, když se ve druhém poločase dokázal prosadit Žák. V následném derby se Žákavou jsme si v remizovém utkání v penaltovém rozstřelu vystříleli extra bod, avšak opět to byly na delší čas poslední body. V tomto období se podařilo získat i novou posilu do obranných řad, na hostování ze Senca přišel Radek Nádraský. Až v posledních dvou kolech na domácím hřišti se nám opět podařilo uspět, remiza s Touškovem a výhra závěrečném podzimním zápase proti beznadějně posledním Křimicím však bídnou polovinu sezóny nezachránily. Po podzimní části naše mužstvo získalo pouhých 12 bodů a obsadilo nelichotivou předposledním patnáctou příčku.

V jarní části tak nás čekala těžká práce vyhnout se záchraně. Kádr se oproti podzimní části příliš nezměnil, ze Střížovic doplnili mužstvo na hostování bratři Houdkové. Účast na trénincích i výkony v přípravě příliš optimismu nedodávaly, přesto se nám start do soutěže podařil. Již podruhé se nám podařilo obrat o body favorizované domažlické B mužstvo, na hřišti v Kamensku jsme získali dva body po vítězství na penalty. Poté následoval další soupeř z horních pater tabulky ? Nepomuk. V Nepomuku jsme byli dlouho vyrovnaným soupeřem, o naší prohře rozhodl až nešťastný vlastní gól. Po domácím prohře se Žihlí, kde jsme prospali první poločas, pak přišla výhra proti Zruči a pak zápas v Černicích. Zápas v Černicích proběhl zcela v režii rozhodčích, po tragickém výkonu domácích jsme přes dva vyloučené hráče málem dokázali utkání vyrovnat, v gólové příležitosti ke konci utkání jsme však selhali. Disciplinární trest na tři utkání neminul brankáře Tománka a tak musel vypomáhat M. Loula. Od zápasu v Černicích jsme odstartovali velkou sérii bez porážky. V poslední minutě jsme proměněným pokutovým kopem porazili Luby. Do Chlumčan jsme jeli bez klasického brankáře, v brance tak netradičně od úvodu debutoval L. Loula, v utkání jednou inkasoval, z utkání jsme si nakonec vezli důležitý bod. Výhra na penalty se Sušicí po bezbrankové remíze, další důležité vítězství v Žákavé a výhra s Přimdou nás vyhoupla z míst, ze kterých by se na konci sezóny sestupovalo přímo. S Mýtem, dalším konkurentem bojujícím o sestup, jsme se potkali v 26. kole. Z ojedinělé avšak povedené střely na branku jsme poprvé inkasovali. Deset minut před koncem nastoupil poprvé v blovickém dresu hráč tmavé pleti, Bindy, rodák z Pobřeží Slonoviny, pracující však v Blovicích. Po několika vteřinách pobytu na hřišti si zpracoval balón na polovině, přešel přes čtyři hráče a předložil míč do jasné brankové příležitosti Žežulovi, který chladnokrevně proměnil. Tato akce však byla výstavní a po proměněných pokutových kopech nám přinesla i dva body. Po výhře nad Nýrskem pak na horké půdě v Dlouhém Újezdu osvědčil svoji roli střelce důležitých branek Žežula, který v 90. minutě dorazil míč do branky. V penaltovém duelu jsme opět uspěli, vítězství bylo o to cennější, že jsme po červené kartě Václava Houdka dohrávali v oslabení. V předposledním kole jsme obrali o body Touškov a zajistili si tak jistotu baráže, při souhře náhod se naše mužstvo mohlo ještě zachránit. V posledním duelu jsme zajížděli do Křimic, na půdu jasně sestupujícího mužstva. Hned v úvodu jsme po rychlém protiútoku prohrávali 1:0. Ke konci prvního poločasu se však poté udál incident, po kterém úspěšná jarní část přišla vniveč. Nepřesný hlavní rozhodčí Bína neodpískal na polovině zákrok na Václava Houdka, který nejprve slušně protestoval, za což obdržel žlutou kartu. Poté začal V. Houdek protestovat vehementněji za pomocí peprnějších výrazů, rozhodčí nezaváhal ani vteřinu a červenou kartou poslal hráče ze hřiště. Tímto vše neskončilo, Houdek hlavního rozhodčího knokautoval hlavičkou, po tomto incidentu rozhodčí okamžitě ukončil zápas. Po devíti zápasech bez porážky jsme tak museli díky zkratu jednotlivce spolknout hořkou pilulku. Disciplinární komise poté odebrala našemu mužstvu a tak místo barážového souboje sestoupilo naše mužstvo přímo do I.B třídy.

Ohlédnutí za sezónou 2012/2013

Po sestupu se naše mužstvo mělo zkonzolidovat a pokusit se bojovat o přední příčky v I.B třídě. Z mužstva odešli po předchozí sezóně zkušený Radek Nádraský, na půlroční hostování do Nepomuka zamířil Heřman. Hostování nebylo prodlouženo Václavu Houdkovi, který z důvodu dlouhodobého trestu nemohl do soutěžních utkání nastoupit. K mužstvu se naopak připojili Švejda (hostování ze Žinkov) , někteří dorostenci a jako zaskakující brankář Jan Benedikt.

Z důvodu kynologické akce na hřišti v Blovicích jsme zahájili první dvě kola na hřištích soupeřů, v těchto utkáních jsme utrpěli porážky. Náladu jsme si chtěli tedy spravit v prvním domácím střetnutí, ve kterém jsem přivítali Švihov. Mužstvo Švihova však nemělo v té době početný kádr a nastoupilo pouze s deseti hráči. Náš tým utkání zvládl a připsal si první vítězství. Další utkání na hřišti SK ZČE jsme dokázali zremizovat, v následném domácím utkání jsme pak porazili Starý Smolivec a odčinili tak úvodní dvě prohry. Následovala prohra o branku ve Strážově, na domácím hřišti jsme však v dalším utkání deklasovali Žákavou 5:1. Utkání se Žichovicemi bylo z našeho pohledu velmi nešťastné, přes značné šance jsme nedokázali vstřelit branku, naopak nepovedený odkop našeho obránce téměř na polovině hřiště skončil přesně za zády naše brankáře. Domácí si nevytvořili téměř žádnou příležitost, přesto se mohli radovat z vítězství. Tento okamžik odstartoval bídnou výsledkovou sérii našeho týmu. Mužstvo propadlo v následných domácích utkáních se Štěnovicemi (1:5) a Losinou (1:4), v utkání v Mochtíně jsme inkasovali dokonce sedmkrát. V dalším utkání jsme přerušili šňůru vysokých porážek vítězstvím proti Dlouhé Vsi, v posledních minutách rozhodla o vítězství branka z pokutového kopu. V posledním kole jsem odehráli další nešťastné utkání v Pačejově a prohrou 2:1 jsme završili nepovedenou podzimní část. Dosažených třináct bodů nás zařadilo na po podzimu na 12. příčku.

Zimní příprava probíhala výhradně v domácích podmínkách, avšak při nízké tréninkové účasti. Z mužstva odešel brankář Tománek (ukončení hostování) a Martin Houdek, naopak z hostování v Nepomuku se vrátil Heřman. Mužstvo bylo též doplněno a dorostence, kteří se během celého půlroku prezentovali sympatickými výkony. Během přípravy jsme odehráli turnaj na Doubravce, kde jsme se utkali převážně s celky z vyšších soutěží. V této konkurenci jsme v úvodu měli problémy, ale s přibývajícími zápasy se naše výsledky a předváděná hra zlepšovala. Ve vyrovnané tabulce skupiny A jsme skončili díky horším vzájemným zápasům s dalšíma dvěma účastníky až na předposledním místě, na tomto turnaji jsme se nakonec umístili na 14. místě (z 16ti účastníků).

Úvod soutěže nás tedy zastihl ve slušné formě. První tři utkání jsme dokázali vyhrát a připsali si hned na úvod devět bodů. V dalším utkání na domácí půdě jsme pak přes naši převahu z jediné šance hostujicího SK ZČE inkasovali, o bodu pro náš celek rozhodl střelou zpoza vápna ke konci utkání Švec. Následovalo utkání ve Smolivci, kde jsme na podmáčeném terénu prohráli o jednu branku. V tomto utkání jsme rozhodně nebyli horším týmem, naše mužstvo však nevyužilo své gólové příležitosti, naopak soupeř naše okénka neomylně trestal. Stejný scénář platil i v dalších utkáních, těsná prohra, neproměněné šance. Následoval tak tabulkový propad. Zápas, který vybočoval z této řady, jsme odehráli proti konkurentovi v boji o záchranu. Náš celek v tomto utkání úplně propadl a připsal si ostudnou porážku 2:6. V dalších utkáních jsme opět nebyly horším celkem, přesto jsme vždy utrpěli těsnou porážku. Předposlední utkání musel po odstoupení našeho brankáře kvůli zranění z větší části odchytat hráč z pole L. Loula, v posledním utkání pak z důvodu nedostatku brankářů nastoupil stejný hráč od úvodní minuty. Závěrečná výhra 2:1 však nezmírnila zklamání, které náš tým prožíval po sestupu do okresní přeboru. Mužstvo se po celou sezónu potýkalo s velmi nízkou tréninkovou účastí, bez které se tato soutěž hrát nedá. Velmi chabý byl též přístup několika jednotlivců k utkáním a celkově i k fotbalu v Blovicích. Závěrečná utkání, kdy jsme bojovali o záchranu v soutěži, jsme absolvovali ve 12-ti lidech, v těchto důležitých utkáních pravidelně nastupovali též i dorostenci, kteří již měli v ten samý den odehrán zápas ve své kategorii. Bez jejich pomoci bychom se ani nesešli. Právě zapracovávání několika nadějných dorostenců do sestavy patří k jediným pozitivům této sezóny. Za jejich přístup jim patří poděkování.