Big Beer - Drebin´s team 3:2 (0:1)
10.6.2007 - 14:30

Zpráva o utkání:

Do tohoto zápasu již nenastoupil Honza Neuberk, kterého po prvním zápase zlobilo pochroumané koleno, ale přesto jsme měli, alespoň co do počtu, velkou převahu. Soupeř totiž dorazil pouze v šesti lidech a z toho někteří přijeli na zápas mírně "rozesmátí" po oslavě "štanda". Možná že kombinace nízkého počtu hráčů soupeře, jejich stavu a vidiny jediného bodu k záchraně, přispělo k vlažnějšímu 1.poločasu. A aby toho nebylo málo, tak nám soupeř, k velké radosti hráčů Autobahnu, nadělil v 5.minutě banána na rozkoukání, když se jim podařilo najít nekryté místo mezi mýma nohama. Soupeř měl ještě několik dalších šancí, které se nám ale podařilo odvrátit. Šance se ale rodily i na opačné straně hřiště. Rád bych zde teď vysekl poklonu především brankáři soupeře - "Kočičovi", který je v našem městě známý především z působení v konkurenčním mužstvu Tahouni. Kočič před zápasem sice upozorňoval na svůj stav a snažil se degradovat svoje umění, ale některé jeho zákroky byly srovnatelné i s Petrem Čechem. Obzvláště zákrok, který vytáhl proti O.Lajblovi, kdy po křížné přihrávce dokázal vyrazit míč, mířící po zemi do jeho svatyně, byl fantastický. Naneštěstí tento zákrok nebyl jediný a Kočič ničil po celý poločas sebevědomí našeho týmu výborným reflexem.

V poločase jsem se snažil poradit našim střelcům, aby na Kočiče stříleli po zemi. V prvním polořase sice ukázal skvělý reflex, ale na druhou stranu nazančil, že jeho problémem bude odhad trajektorie míčů pomalu letících vzduchem a že ani na zem se moc nechce. I přes tyto rady se skóre delší dobu nezměnilo a Kočič stále čaroval. Ale i malé děti znají z pohádek, že každá kletba se dá prolomit. Stejně tak Kočičovo čáry přestaly fungovat. Suchý vystřelil od postranní čáry střelu, která byla sice prudká, ale přesto z dost velkého úhlu a dálky. Kočič střelu kontroloval pohledem a ta se k překvapení všech a naší velké radosti odrazila od tyče do brány. 1:1 znamenalo náš postup, jenže ještě se mělo hrát ještě několik minut. Horko nám bylo hlavně ve chvíli kdy jsem podcenil střelu soupeře a vyrazil jí jen k nohám soupeřova hráče. Ten mi skvěle udělal kličku do středu brány, ale pak zcela nepochopitelně minul ze 2 metrů prázdnou branku. V tento moment si mohli hráči Autobahnu objednat černé pivo, obzvlášt když po několika okamžicích prostřelil nechytatelnou bombou R.Větrovec gólmana soupeře a vedli jsme 2:1. Před koncem ještě Švehla po rychlém brejku oklamal Kočiče kličkou a zvýšil na 3:1. Do konce zápasu již mnoho nechybělo a náš tým polevil v koncentraci. Proto se dostal do vážnějších šancí i soupeř. Při první akci sem ukázal, že hýždě nemusí mít člověk pouze k sezení a sedací částí mého těla jsem vyškrábnul nebezpečnou střelu na roh. Bohužel po rohu přišel tak jako tak gól, kdy Loula nestačil uhnout střele z první, lehce ji tečoval a střela poté přeletěla nad mým ramenem a zastavila se až v síti 3:2 tak zápas i skončil a náš tým oslavil další víkendové vítězství a s tím i záchranu v nejvyšší plzeňské soutěži.

Nakonec bych rád ještě napsal že si vážím všech hráčů, kteří nám v konci sezóny pomohli zachránit soutěž. Vím, že hraní fotbalu je pouze koníček a že každý má nějakou další povinnost a prioritu. Někdo staví dům, jiný se o víkendech věnuje rodině. Proto ještě jednou velké díky všem hráčům, kteří si utrhli kus času za svého volna, místo svých povinností jeli na fotbal a pomohli našemu týmu v setrvání v soutěži i pro příští sezónu.

Sestava: Dolák - Havela, Loula, Matoušek, Větrovec - Suchý, Švehla, Neuberk, Lajbl, Fiala.