Masky vyprovodily z Blovic paní Zimu
V neděli 14. února 2016 se konalo tradiční vynášení zimy, které každoročně organizuje odbor sokolské všestrannosti TJ Sokol Blovice. Už od půl druhé se začaly na prostranství před sokolovnou scházet nejrůznější masky, ale i přihlížející, kteří se rozhodli vyprovodit na poslední cestě Bakuse. Tato slaměná figurína symbolizující zimu je hlavní hrdinkou celé akce. K masopustnímu průvodu patří stejně neodmyslitelně jako masky Kecala, policistů, medvěda a ženicha s nevěstou. Všichni tito jmenovaní se dostavili spolu s dalšími modernějšími maskami. Letos byli v průvodu mušketýři, čarodějnice, mniši, Jóžinové z bažin, lékař, muchomůrky, miminka, anonymous, berušky, klauni, Charles Chaplin, víly, tlouštíci, cikánky a mnozí další. Přesně ve 14:00 hodin byl masopustní průvod odstartován. Masky dostali od starosty pana Jana Podušky symbolické svolení vyrazit do ulic města. Symbolické svolení představuje skutečný dřevěný klíč v nadživotní velikosti. Pak už jen Kecal, tradičně ztvárněný panem Václavem Winklerem, pronesl slavnostní řeč, masky se seřadily a mohlo se vyrazit. Do kroku i do tance hrála jako vždy oblíbená kapela Hájenka.
Průvod čekala obvyklá trasa s několika stejně obvyklými zastávkami. Ta první a nejoblíbenější je vždy u Domu s pečovatelskou službou. Tady na účastníky průvodu čeká perfektně připravené pohoštění od manželů Škalových. Stalo se tradicí, že si zde masky zatančí a občerství se. Slané i sladké laskominy a nápoje všeho druhu udělají radost každému a je jich tolik, že už manželům Škalovým téměř nestačí připravené dva stolky. Oba jsou za tuto laskavost maskami přizváni k tanci. Za jejich nezištné pohoštění jim patří ohromný dík všech účastníků.
Po tanci a občerstvení průvod pokračoval dál ulicí 5. května s další tradiční zastávkou na křižovatce v bytovkách. Tady na průvod čekali i obyvatelé Blovic, kteří se na masopustní rej přišli alespoň podívat. I zde došlo na krátký taneček před další cestou. Ta vedla kolem Benziny a kostela na náměstí. Zde se vždy průvod trochu pozdrží, všem přihlížejícím se masky předvedou při tanci s Bakusem. Tomu už odtikávají poslední minuty. Letos si svůj nedlouhý život prodloužil o jedno zastavení před mostem u Fröhlichova mlýna. Zde si mohl s Kecalem a ostatními naposledy povyrazit. Pak už ho čekala jen cesta na most, prohlídka lékařem, která měla potvrdit jeho způsobilost k cestě do moře a závěrečná Kecalova řeč. Po ní už se Bakus za zvuků pohřební melodie v podání Hájenky a hlasitých nářků ženicha a nevěsty ladně vznesl obloukem přes zábradlí mostu, zachytil se o drát na úchyt vodáckých branek a rozpůlen tímto drátem na dva kusy se snesl do studených vod Úslavy. Na jeho dlouhé předlouhé cestě ho ještě někteří občané kousek vyprovázeli a rozloučili se s ním až u mostu na Štítov. Nutno podotknout, že nohy Bakuse pluly spořádaně stále vpřed, horní polovina těla se však zachytila u břehu ještě před soutokem s Jiříkovským potokem. Obětavostí přihlížejících, kteří ji téměř s nasazením vlastního života pošoupli do proudu, se dala zase na chvíli do pohybu. Ale ještě před štítovským mostem zase uvízla chycená za větev, která se klenula nevysoko nad vodní hladinou. Tak kdo ví, jak to s tím koncem zimy vlastně ještě bude. Vypadá to, že zatím odešla jen tak napůl.
Kliknutím na obrázek je možné stáhnout společnou fotografii v plném rozlišení.
Ukázka z akce na youtube
Pro všechny, kdo se podíleli na organizaci dnešní akce, bylo v sokolovně za účasti Hájenky připraveno malé posezení s občerstvením.(foto Jan Řežábek)